Se Sucrem(38)
The Wawe: Řekl jsi „conio“ v jedné epizodě. Procpeš víc španělštiny přes cenzory?
Amaury Nolasco: Není to tak špatný. Není to jako fuck. Conio je spíš jako sakra. Samozřejmě to nejdřív probíram s chlapáka, co mi to cenzrujou a říkaj, jestli to je v pohodě nebo ne. A neřekl jsem jenom tohle, v minulých dílech toho bylo víc. Prostě to vypovídá o mé postavě. Je z ulice a proto nebude mluvit spisovně.
TW: Uvidíme tě v nějaké tvojí samostatné epizodě?
AN:: Jasně, třetí epizoda je tak trochu moje epizoda, je skvělá. Trochu se v ní změnim.
TW: Co tě mohlo změnit víc než vězení?
AN:: Nemyslim si, že nás vězení změnilo. Když jsem mluvil s vězni, mnoho z nich mělo naději pro něco, co bylo mimo vězení. A musím říct, že i Sucre má. Udržoval si svůj obrázek Maricruz. Říkal si: “Oukej, každej den jsem o něco blíž k mojí holce.“ Takže takhle nějak se bránil vězení.
TW: Utekl by jsi z vězení kvůli holce?
AN:: Rozhodně ne. Kdybych měl 18 měsíců do vypršení trestu, tak bych tam zůstal. Jestli by na mě nepočkala, tak by pro mě nebyla ta pravá.
TW: Chybí vám vězení?
AN:: Nechybí. Byly to dobrý časy. Pobral jsem nový zkušenosti a teď miluju natáčení venku. Je horko, ale co, dá se to vydržet. Je to lepší, než kdyby byla zima. Každej den vidíme jiný prostředí, jiný místa. Užívam si to.
TW: Jaký nejhorší zločin jsi spáchal?
AN:: Chytili mě, když jsem kradl pár cédéček.
TW: Jaký?
AN:: Myslim, že to byly Největší hity Billa Joel. To je to nejhorší, co jsem udělal. Ani nevím, jestli to ví rodiče.